Než roztaje sníh
Posted on 30. Led, 2005 by admin in EXTRA
Je konec ledna, konečně přišla zima a sníh leží i v místech, kde jsem ho léta neviděl a tak se na kole moc jezdit nedá… Jsem na pár dnů z Itálie doma (daňové přiznání a tak) a potřeboval bych pořádně trénovat, protože v minulých dnech jsem do toho skočil neobyčejně prudce. V přípravě na novou sezónu už mám skoro 3 000 km a to jsem jindy sotva míval o měsíc později!
Mám za sebou týmové soustředění v Terracině, asi 100 km jižně od Říma, v lednu tam bylo nezvykle teplo, někdy i kolem 15 stupňů, tak kilometry naskakovaly. Jezdil nás většinou balík 22 lidí, docela jsem stačil i borcům, kteří už tradičně mívají vrchol formy na jaře a teď už mají najeto kolem 5 tisíc kiláků, zatímco já o sobě vím, že pořádně začínám závodit v červnu a loni jsem měl největší lauf a nejlepší výsledky teprve v září a říjnu! Tak uvidíme.
Tým Acqua e Sapone má nyní druhého hlavního sponzora ze Slovinska a z názvu tedy zmizelo Caffé Mokambo, což mne mrzí, protože se zvolna začíná tato značka prosazovat i v Česku (zatím nejlepší presso podle interního průzkumu mezi našimi odběrateli dělají z Mokamba v Karlových Varech v Panoramě). Se slovinským sponzorem Adria (obytné přívěsy) přišli i dva slovinští závodníci. Jestli budou časem stejně dobří jako třeba Valjavec, se teprve ukáže, ale Golzer vypadá zvlášť dobře. Myslím, že teď už můžu také napsat o tom, že se dlouho jednalo a mnoho nechybělo a dostal se k nám i Luboš Pelánek, ale nakonec ho vedení našeho týmu vzít nemohlo. On je strašně svědomitý, dává kolu skutečně všechno, ale zatím mu chybí nějaký výsledek, o který by se šlo při jednáních opřít. Škoda, zůstávám tu tedy pořád jediný Čech.
Naopak se znovu ukázalo, jak moc znamená skutečně velký výsledek dosažený v extrémně sledovaném závodě. Jediný borec, který od nás odchází za lepším do Pro Tour (Lotto), je Američan Rodriquez. Samozřejmě, vyhrál přece loni etapu na Giru… Také se rozloučil Rakušan Trampusch, s nímž jsme si docela rozuměli, ale ten jde do horšího a zůstat chtěl. Jenomže on má na některé věci dost podstatně rozdílné názory než vedení našeho týmu… Škoda, loni na Giru byl v úvodních etapách hodně dobrý. Teď se jedná o tom, jestli neskončí se Svoradou a Kadlinim u Žendy!
Také sešlo z chystaného startu Rumšase za nás. Má po známé aféře, kdy mu nakonec sice nikdo nic nedovoleného nedokázal a jediný, kdo se nějak provinil, byla jeho manželka, která vezla v autě něco, co se nezdálo francouzské policii. Rumšas může dál závodit, ale stejně stojí podle mne před neřešitelným problémem. V našem případě se například ukázalo, že pokud u nás bude, přijdeme o spoustu zajímavých startů, pořadatelé nás prostě nepozvou. Takže nakonec ho vedení nevzalo a myslím, že tomu bude podobně i kdekoli jinde… Závodník to ale je! Pořád vidím, jak mne ještě v dresu Fassa Bortolo tvrdě testoval při mém prvním vítězství Kolem Polska před třemi lety. V předposlední etapě, přesně v místech, kde jsem letos já ujel svým hlídačům, mi ve sjezdu několikrát nastupoval v šílených situacích. Šlo skutečně o krk a nakonec to byl on, kdo na tohle riskování doplatil. Opustil silnici a z lesa se vydrápal se zlomenou rukou.
Acqua e Sapone jde do sezóny s rozpočtem asi 2 miliony Euro, což je sice velmi solidní na profesionální kontinentální tým (jak se nyní říká bývalé druhé divizi), ale na Pro Tour to bohužel nestačilo. Několikrát jsme byli velmi vážně ve hře, mluvilo se o nejrůznějších fůzích i o příchodu dalšího silného sponzora, ale nakonec je to tak, jak píšu. Prý za rok se dostaví těžké peníze a s nimi nový titulární sponzor a leckdo se prý bude divit, kdo to bude… Něco jsem zaslechl a pokud se takový krok opravdu uskuteční, bude to skutečně bomba! Ale i já se nechám velmi rád překvapit.
V souvislosti s naším zařazením mimo Pro Tour není nikde psáno, že musíme startovat na Giru. Ale moji šéfové takovou absenci nepřipouštějí ani v nejhorším snu. Samozřejmě, že některé týmy budou startovat automaticky z titulu svého postavení a jiné dostanou divokou kartu, ale že by se na nás nedostalo, to prý nepřipadá v úvahu. Když jsem jednou u večeře na tohle téma otevřel diskusi s panem Masciarellim a namítal, že je tu přece víc italských týmů a vedle nich třeba Phonak nebo Kelme, které budou také o tyhle karty usilovat, bylo mi vysvětleno, že není italský tým jako italský tým, že nejvíc záleží na tom, kdo, kde, jak a kolik platí daně… A že hlavně neexistuje, aby v balíku při Giru nejela kola Moser a sám fenomén (Masciarelli býval Moserovým dvorním domestikem), nebyl nějak osobně přítomen. A Moserovy vazby na Aqua e Sapone jsou dnes velmi pevné a prioritní. Je to prý vysoká politika a ať si nedělám starosti a pořádně se koukám připravit.
Tak se připravuju a zvykám si na svoji roli v týmu. Co na kole jezdím, tak se řídím jednou zásadou: Je z mnoha důvodů lepší být lídrem ve slabším týmu než domestikem v sebesilnějším. Vím, že někdo říká opak, ale to je jeho názor. Já dnes mám po letech bojů skutečně dobrou a dvouletou smlouvu, cítím se být placen odpovídajícím způsobem a hlavně mohu o sobě do jisté míry rozhodovat. Vždycky mi nejvíc ze všeho vadila taková ta nejistota. Dneska trénuješ a nevíš, jestli zítra budeš zase trénovat nebo závodit… Vážím si důvěry, kterou jsem dostal, ale na druhé straně si také myslím, že jsem už mnohokrát svým šéfům dokázal, že když dostanu určitou volnost a jistotu, tak svůj úkol většinou splním.
Ze soustředění v Terracině jsme si odskočili do Trenta, kde přímo v Moserově usedlosti se konala týmová prezentace před sezónou 2005. Televize, novináři, obecenstvo… Šel jsem na pódium jako poslední s tím, že v minulé sezóně jsem dosáhl nejvíc vítězství ze všech jezdců týmu (čtyři v závodech UCI), že jsem lídr pro etapové závody a týmové číslo jedna pro Giro. Tak to bylo řečeno a musím tomu tedy věřit.
Závodit bych měl začít koncem února. Zatím jsou dvě varianty. Buď 27. ve Španělsku při Clasica de Almera (1.1) a hned pak na etapáku Kolem Murcie (2.1) od 2. do 6. března. Nebo 26. února při GP Chiasso a hned o den později v Luganu také na místní GP (oba závody 1.1). Švýcarská varianta se mi nejeví špatná už jenom proto, že oba závody velmi dobře znám a startoval jsem v nich jako junior a později i v kategorii do 23 let. V Luganu jsem dokonce mezi juniory ten závod jednou vyhrál. Je už to neuvěřitelných 12 roků!
Další program se tvoří, záleží do jaké skupiny mne šéfové zařadí. Pokud tam budeme startovat, měl bych jet od 9. do 15. března Tirreno – Adriatico (Pro Tour), ale určitě koncem března pojedu etapák Settimana Ciclistica Internazionale (2.1) a v dubnu od 19. do 22. Giro del Trentino. Do velkého Gira mám mít asi 12 tisíc kilometrů a zhruba tak 20 závodních dnů.
Začátkem příštího týdne se vracím do Itálie a není vyloučeno, že domů se podívám zase až po Giru, tedy za čtyři měsíce. Tak mi držte palce na dálku. Díky.