Světový rekord v hodinovce – 49,441 km
Posted on 15. Čvc, 2005 by admin in EXTRA, HODINOVKA
Následující informace jsou předkládány novinářům na tiskové konferenci v Praze, dne 15.7. 2005. Kromě toho Ondřej Sosenka, spolu s Pavlem Vršeckým a MUDr. Karlem Martinkem budou odpovídat na dotazy novinářů. Něco z osobních pocitů Ondřeje chceme na těchto stránkách přinést ještě před odletem do Moskvy, pravděpodobně v neděli odpoledne. Pokusíme se také o průběžné okamžité informace z Krylatského, bude záležet na technických podmínkách v místě! Pokud nedojde na místě ke změnám, zazní startovní výstřel někdy mezi 13.30 až 14.00 místního času.
Světový rekord v hodinovce má v rámci historie cyklistiky velmi dlouhou tradici a vysokou míru prestiže. Ne náhodou se o něm mluví jako o „rekordu rekordů“ a zájem, jaký právě tato disciplína vždy vzbuzovala, nejlépe potvrzuje ta skutečnost, že mezi jeho držiteli byli v minulosti takové osobnosti jako například Merckx, Anquetil, Coppi, Moser, Bracke, Baldini, Riviere, Jekimov, Indurain, Rominger, Boardman a mnozí další cyklističtí velikáni.
UCI kdysi rekordy v hodinovce dělila na „nížinné“ a „vysokohorské“, dále na dosažené na drahách otevřených a krytých, to vše vždy v kategoriích profesionálů a amatérů. Časem bylo zřejmé, že takové členění zvolna ztrácí na přehlednosti a navíc do vývoje tohoto světového rekordu začala silně zasahovat moderní technika.
Když se po dlouhých desetiletích jen velmi zvolného zlepšování světového rekordu v hodinovce najednou v letech 1993 až 1996 v rychlém sledu změnil rekordní zápis sedmkrát, začalo se kromě výjimečných schopností takových borců, jakými byli v těch letech Moser, Indurain, Rominger, Obree a Boardman, čím dál víc mluvit právě o vymoženostech v oblasti velomateriálu.
Jak dalece cyklistická moderní technika ovlivnila nové rekordy? Co je ještě výsledkem schopností závodníka a co už je věcí nástupu nových technologií? Začalo to vcelku nevinně – obřím zadním diskovým kolem fungujícím jako setrvačník. A skončilo už naprosto revolučně – totální změnou tradičního posedu. Závodník na kole spíše ležel než seděl… Poté, co se vlivem všech novinek zastavil rekordní výkon na takřka neuvěřitelných Boardmanových více než 56 kilometrech, zasáhl razantně v roce 2000 direktoriát UCI. Anuloval dodatečně všechny takzvané technologické rekordy a platným aktuálním světovým rekordem se znovu stal památný výkon Eddyho Merckxe z Mexika 1972 – 49,431 km.
Současně byla také stanovena norma pro podobu bicyklů pro případné další rekordní pokusy. Bohužel bez jakékoli návaznosti na ostatní cyklistické disciplíny, kde se novátorským výstřelkům nijak velká omezení nikdy nekladla. Ale v případě hodinovky tu najednou byla přísná pravidla. Prostě klasická dráhovka: běžný lichoběžníkový rám z trubek kulatého průřezu limitované tloušťky, v představci oblouky tradičního tvaru opět kulatého průřezu a stanovené šířky a samozřejmě drátěné výplety obou kol s ráfky tloušťky i výšky maximálně 2,2 cm. Sám Boardman pak na takovém kole v roce 2000 v Manchesteru znovu sebral Merckxovi světový rekord. Po více než čtvrtstoletí vylepšil rekordní hodnotu o pouhých deset metrů – na 49,441.
V posledních čtyřech letech, naposledy letos v lednu ve Vídni, se třikrát o vylepšení platného světového rekordu v hodinovce pokoušel švýcarský časovkář Nuttli. V roce 2003 zkoušel svoje schopnosti i štěstí německý mistr v časovce Liese. Ve všech těchto případech Boardmanův rekord odolal.
Ondřej Sosenka a hodinovka
Ondřej Sosenka (nar. 9.12.1975 v Praze, výška 200 cm, závodní váha 79 – 82 kg, tým Acqua e Sapone – Adria Mobil) se pokusí 19. července 2005 v Moskvě překonat stávající světový rekord v cyklistické hodinovce. Jeho aktuálním držitelem je Chris Boardman výkonem 49,441 m.
Dosavadními největšími úspěchy Ondřeje Sosenky jsou dvojnásobné vítězství v etapovém závodě Kolem Polska (2001 a 2004), 3. místo Kolem Lucemburska 2002 a 9. místo v závodě Kolem Švýcarska 2002, dále prvenství v Závodě míru 2002. Se zřetelem k hodinovce je třeba vzpomenout hlavně jeho početná vítězství v časovkách nejrůznějších etapových závodů (například letos při Kolem Belgie a při Uniqua Classic) a schopnost jezdit na dráze stíhací závod jednotlivců na úrovni absolutní světové špičky (v roce 2000 vítěz závodu Světového poháru a na MS sedmý, ale od té doby se dráze nevěnoval).
Na pokus překonat světový rekord v hodinovce se Ondřej Sosenka připravuje od dubna letošního roku, rozhodl se ve chvíli, kdy bylo jasné, že jeho tým se proti původním plánům nebude moci zúčastnit etap Giro di Italia. Kromě speciálního tréninku, na jehož vedení se dlouhodobě podíleli trenéři Otakar Fiala, Jiří Mikšík a Pavel Vršecký spolu s lékařem MUDr. Karlem Martinkem a s ohledem na specifiku hodinovky absolvovaných závodů, má Ondřej Sosenka za sebou ostrý test na velodromu ve Vídni. Jeho výsledek by mohl vést k optimismu, kdyby pochopitelně nešlo jen o test…
Dvoumetrová postava Ondřeje Sosenky určitě není cyklisticky ideální například v extrémních stoupáních, v případě hodinovky však rozhodně handicapem nebude. Ve hře je sice vyšší odpor vzduchu než je tomu u cyklistů menších, ale na druhé straně Ondřej Sosenka použije extrémně dlouhé kliky 190 mm (průměrně rostlí cyklisté užívají běžně 172,5 mm), které mu umožní nasadit převod 54 x 13 (možná dokonce 55 x 13, rozhodne se na místě po rozjetí bezprostředně před startem). Tak těžký převod dosud nikdo ze světových rekordmanů v hodinovce nepoužil.
K hodinovce tradičně patří vyřešení podstatných detailů. Bicykl je však dnes v podstatě definovaný předpisy UCI. Jeden stroj, na němž byl absolvován test ve Vídni, Ondřejovi Sosenkovi připravil Bořivoj Kovařík se synem z Oseka u Rokycan. Další kolo s významným podílem karbonu postavila brněnská firma Pells. A konečně dva speciálně pro tento účel konstruované bicykly přináší tým Acqua e Sapone, vybavovaná firmou bývalého světového rekordmana právě v hodinovce Francesco Mosera. Na kterém kole Ondřej Sosenka nakonec pojede, se rozhodne opět až těsně před startem. Kola mají rozměrově stejnou stavbu, liší se v detailech. Jezdec má samozřejmě svého favorita, ale rozhodovat bude především „homologace“ ze strany komisaře UCI a ve hře, nikoli však absolutně, jsou pochopitelně i týmové zájmy.
Podobně lze volit i z několika typů přileb, opět záleží na tom, co na místě povolí UCI. Kombinéza bude standardní od týmového dodavatele Santini. Žádné hrátky v aerodynamickém tunelu se nekonaly, nebyl na to čas, ani dostupné pracoviště. Naopak Ondřejovi v přípravě významně pomáhalo Vědeckovýzkumné pracoviště vrcholového sportu Armády ČR.
Mimořádně významnými pomocníky v přípravě na pokus překonat světový rekord v hodinovce jsou vedle Sosenkova týmu Acqua e Sapone hlavně společnost Hoffmann z Chrudimi a její majitel Ivan Hoffmann osobně, Komora pro hospodářské styky s Ruskem vedená ing. Františkem Masopustem a Český svaz cyklistiky. Lze říci, že bez nich by se pokus o nový světový rekord nemohl uskutečnit.
Hodinový časový rozpis, podle něhož bude Ondřej Sosenka v úterý v Moskvě veden, je stanoven na vzdálenost 49,666 km.