Dětská hokejka v rukách extraligového hráče, aneb…
Posted on 31. Pro, 2001 by admin in AKTUALITY, EXTRA, TECHNIKA
Na téma kliky
Když se koncem devatenáctého století dostal vývoj jízdního kola do stadia, kdy se z vysokých bicyklů přecházelo k řetězem poháněnému zadnímu kolu strojů, které už silně připomínaly svou konstrukcí dnešní podobu, připadla zvlášť důležitá role součástce přenášející sílu jezdce do pohonu – totiž klice. Pochybuji, že se tenkrát někdo obtěžoval výpočtem optimální délky klik, řekl bych, že se v tomto směru spíše experimentovalo, než se dospělo k univerzální velikosti v délce 170 mm. Kliky této neměné délky můžeme pak spatřit na nejrůznějších předválečných kolech, od obyčejných cesťáků až po závodní speciály. Možná nebude úplnou náhodou, že délka klik se ustálila právě na rovné desetině tehdejší průměrné výšky člověka, tedy i jezdce na kole.
Překvapuje mne, jak při bouřlivém rozvoji všeho, co má cyklistovi pomáhat k dosažení stále lepších výkonů, po celá desetiletí odborníci zabývající se vývojem ignorují právě kliky. Přitom jsme se všichni na základní škole ve fyzice učili zákon o páce, podle jehož závěrů by mělo být v zájmu jezdců rozhodně používat kliky co nejdelší. Místo toho se však tvrdošíjně setrvává u 170 (nanejvýš 172,5 či 175) mm dlouhých klik také v době, kdy už i člověk vyšší než 180 cm bývá považován jen za průměrně vyrostlého…
Samozřejmě jako závodník vím, že jedna věc je síla na kliku přenášená a druhá věc pak účinnost, s níž se tak děje, tedy takzvaný kmih a elegance i efektivita šlapání vůbec. Je jasné, že krátké nohy účinně neroztočí extrémně dlouhé kliky, které by pak podle vzpomínaného zákona o páce umožnily použít těžší převod a tedy zajistily také vyšší výslednou rychlost. Ale nohy dvoumetrového cyklisty? V takovém případě by asi trocha odvahy vzepřít se zažitým zvykům nemohla uškodit.
Několik sezon jsem o extrémně dlouhých klikách jen přemýšlel. Rychle jsem se sám v praxi dostal na 180 mm, ale dál to nešlo už z toho důvodu, že Shimano ani Campagnolo delší kliky neudělají ani na zakázku. Když jsem si pak někdy v roce 1997 přečetl v Pelotonu článek o matematikovi Antonínovi Novákovi, který zcela nezatížen předsudky nás závodních cyklistů vystrojil svůj cesťák klikami o délce 234 (!!!) mm a jim odpovídajícím převodníkem o 76 zubech, aby s pomocí těchto komponentů netrénován během noci zdolal trasu z Prahy přes Hradec Králové a Olomouc do Uherského Brodu, definitivně jsem se rozhodl, že se pokusím přidat i já alespoň nějaký ten milimetr.
První moje kliky v délce 182,5 mm nesly značku Morati a nevzpomínám na ně rád. První mi odešla při tréninku nedaleko Řevničova a protijedoucí auto při mém strašném hlavanu tak tak dobrzdilo… Podruhé jsem tuto kliku, prý dokonce speciálně zesílenou, zlomil přímo při časovce na mistrovství světa v Holandsku. Zase samozřejmě následoval dramatický pád. Nikdo se nemůže divit, že Morati už nikdy nechci.
Další moje 182,5 mm dlouhé kliky byly značky Stronglight a z nich už mi nepraskla žádná. Zato při jejich používání praskaly středové osy! A pak… I tradiční výrobce Stronglight končí u oněch 182,5 mm, takže také tady chyběla jakákoli další perspektiva.
Od loňské sezony používám kliky italského výrobce Free Spirit. Na silničce mám 185 mm, na časovkářském kole 187,5 mm. Stejný pár těchto klik jsem měl i na dráhovém MS ve stíhačce. V záloze doma jsou ještě kliky Free Spirit 190 mm, ale odvahu použít je v závodě jsem zatím nedostal, přestože jsem přesvědčen, že rozhodnutí přejít k delším klikám výrazně přispělo ke všem mým loňským úspěchům.
Není to však jednoduché a rozhodně jsem udělal dobře, že jsem si zvykal postupně po milimetrech. Už skok ze 180 na 182 mm je okamžitě znát, jde o úplně jiné šlapání. Musí se zažít v dlouhodobém tréninku, než také přinese očekávaný efekt v možnosti dokonale točit těžký převod. Necítím se být ještě v tomto směru na definitivní délce klik, ale už standardně užívám velký převodník o 54 zubech a při časovkách i těžší. Na druhé straně musím mít pochopitelně v závislosti na delších klikách jinak stavěné rámy.
Moje zkušenosti jasně říkají, že cyklista nad 190 cm nemůže vozit běžné kliky pod 180 mm délky. V opačném případě se ochuzuje nejen o výkonnost, ale i o požitek z jízdy. Vůbec se v těchto souvislostech nebojím užít následujícího drastického přirovnání: Krátké kliky na kole vysokého jezdce, to je totéž, jako dětská hokejka v rukách extraligového hráče!