Přes zimu se změní z Čecha na Poláka
Posted on 31. Pro, 2001 by admin in Z TISKU
“Jen ať si všichni vzpomenou, jak přijímali Jána Svoradu. A mně teď vytýkají nedostatek národní hrdosti,” nechápe ONDŘEJ SOSENKA
DENÍK SPORT – 8. října 2001
V posledních dnes si vysloužil nálepku cyklistického rebela. Načasováním oznámení o odmítnutí reprezentovat na silníčním šampionátu v Lisabonu a zažádáním o polské občanství nadělal dost zlé krve. ONDŘEJ SOSENKA je v současné době nejúspěšnějším českým závodníkem, přesto se o něm v posledních dnech mluví v úplně jiných souvislostech. Například v té, že svým rozhodnutím a kritikou poměrů na Českém svazu cyklistiky za sebou hodně nahlas práskl dvěřmi.
“Tak to není pravda. Poděkoval jsem za všechno, co jsem dostal. Nebyly to jen špatné roky. Na druhou stranu si myslím, že jsem snad svými výsledky nezůstal české cyklistice nic dlužen. S vedením svazu jsem se rozešel v dobrém.
Stojíte si stále za tím, co jste udělal? Nepovažujete to zpětně tak trochu za zbytečnou klukovinu?
“Přemýšlel jsem o svém rozhodnutí delší dobu, ale definitivně jsem se rozhodl až před tou tiskovkou. Opět tvrdili, že nominace na mistrovství světa je správná. Lehce mě to rozčílilo, protože to byla do očí bijící nespravedlnost. Nemyslím si, že to ode mě bylo nefér. Naopak, udělal jsem dobře a jen doufám, že to cyklistice pomůže. Vyplynulo to ze situace, ušetřil jsem si díky tomu vlastní tiskovku. Prostě jsem to chtěl oznámit tak, aby to slyšelo hodně lidí a podařilo se mi na problémy upozornit.”
Jaké konkrétní důvody Vás k nečekanému prohlášení vedly?
“Tím hlavním je tragická práce Českého svazu cyklistiky. Nejsou zejména jasná nominační kritéria na vrcholné akce, navíc se dlouhodobě degraduje mistrovství republiky na obyčejný závod. Špatná je také práce s reprezentační třiadvacítkou. Role jejího trenéra Jozefa Regece je nešťastná. Je to sice tvrdé vyjádření, ale on jí škodí! Navíc se společně se svazem snaží zašlapat do země nově vznikající tým do 23 let v královéhradeckém Remerxu. Závodníkům, kteří tam chtějí jít, je vyhrožováno, že nebudou reprezentovat.”
Prý jste měl podepsanou smlouvu s Českým svazem cyklistiky o účasti na závodech na dráze a tu jste porušil..
“Na začátku roku jsem vznesl, podle některých přemrštěné, požadavky, za jakých podmínek budu na dráze reprezentovat. Termín dráhového mistrovství světa však nešel skloubit se silničním šampionátem, a protože jsem v silničním mančaftu, tak jsem chtěl, aby mi to také aspoň něco přineslo. Nedohodli jsme se a nakonec došli k závěru, že dostanu dotaci. Dělalo to šedesát tisíc, s tím, že třicet jsem využil na podpůrné prostředky a zbytek jsem měl využít na materiální vybavení. Stejně to byl jen zlomek toho, co bych musel investovat ze svého.”
A jak to tedy bylo s tím podpisem?
“Měl jsem jezdit Světové poháry a pokusit se nominovat na mistrovství světa v Antverpách. Smlouvu jsem podepsal, ale svaz chtěl ještě potvrzení od klubu. To na ní není a smlouvu mám ještě u sebe. Po prvním startu ve Štětíně, kde jsem byl ve stíhacím závodu na čtyři kilometry pátý, jsem čekal, že mě někdo bude kontaktovat, jak to bude dál. Nikdo se se mnou nespojil, další závod proběhl beze mě.”
Český svaz cyklistiky Vám však vyřídil divokou kartu do Antverp.
“Tu jsem dostal od Mezinárodní cyklistické federace UCI, nevím, jak velká to byla iniciativa našeho svazu. Trochu mě to překvapilo, ale i potěšilo. Potom zavolal sportovní koordinátor Buchta, že můžu jet stíhačku. Po delším rozhovoru mě ale sám navedl k tomu, že bude lepší, když dráhu nepojedu a připravím se na silniční časovku tak, abych udělal nějaký výsledek. Dohodli jsme se v dobrém, nemám žádné černé svědomí.”
Žádal byste o polské občanství, pokud by v české cyklistice vše fungovalo podle Vašich představ?
“Kdyby všechno bylo aspoň trochu na světové úrovni, tak by to možná dopadlo jinak a dál bych jezdil za Česko. Myšlenkou na poslké občanství jsem se sice zabýval už od jara, ale pořád jsem to bral s rezervou. Nominace do Lisabonu byla taková poslední kapka.”
Proč se chcete stát právě Polákem?
“Mám polské předky, mám na dva roky podepsanou smlouvu v poslkém týmu, hlavní sponzor má eminentní zájem, abych se stal Polákem.. Jejich svaz funguje mnohem lépe, cyklistika je tam na daleko vyšší úrovni, stejně jako popularita tohoto sportu. V krátkém sportovním životě mi to výrazně pomůže, tak proč toho nevyužít?
Je Vám vytýkán nedostatek vlastenectví a národní hrdosti. S reprezentačním dresem se přece nedá obchodovat.
“Jen ať si všichni dobře vzpomenou, jak přijímali Jána Svoradu. Proč mi něco vytýkají, když teď dělám vlastně totéž.”
Hypotetická otázka. Pokud Vás za rok nebo za dva osloví třeba francouzský svaz a nabídne Vám ještě lepší podmínky, než budete mít v Polsku, zažádáte o francouzské občanství?
“Pokud uvidím dál tolik péče od vedení poslkého svazu a jestli zůstane polská cyklistika na stejné úrovni, jako je teď, tak v žádném případě. Jestli se však vyskytnou nějaké problémy a budou mi házet klacky pod nohy, tak proč toho zase nevyužít? Život sportovce je krátký.
Když je řeč o problémech, jste připraven na ty, které budete mít v Česku jako cizí státní příslušník?
“Nebojím se toho. Věřím, že brzy budeme v Evropské unii a podobné problémy zmizí. Budou daleko benevolentnější zákony pro pohyb cizinců.”
Rozhodl jste se sám, nebo jste se radil s rodinou a přítelkyní?
“Dlouho jsme se o tom bavili. Maximálně mě podpořili. Chtejí pro mě jen to nejlepší a vědí, že v Polsku budu mít ty nejlepší podmínky.”
Jaké máte záruky, že se skutečně stanete polským reprezentantem? Vždyť jen vyřízení žádosti o nové občanství může trvat několik let.
“Procedura má trvat dva až tři roky, polští předci by mi ale měli pomoci. Veškeré dokumenty mám připravené a za týden je složíme ve Varšavě snad přímo u vlády. Mám příslib, že se vše urychlí a že to bude během zimy vyřízené. Každopádně mě ujišťovali, že příští rok budu moci na mistrovství světa startovat už za Poláky. A záruky? Mluvil jsem s prezidentem Polského cyklistického svazu. Bylo vidět, že ho věc hodně zajímá, ale řekl, že nebude podnikat žádné kroky. Jde prý vyloženě jen o moji iniciativu. Pokud si ale udržím momentální výkonost, tak nebudu muste nic dokazovat. V Polsku není na časovku nikdo podobný, takže záruky mám.”
Víte o tom, že pokud budete chtít startovat na olympiádě, tak se Vaším startem bude zabývat Český olympijský výbor?
“Nedovedu si dost dobře představit, že by to mělo znamenat nějaký zádrhel. To by tam musel být jasný úmysl škodit a tím by si Český olympijský výbor moc nepomohl. Na mistrovství světa ale můžu startovat normálně.”
Snad se Vám splní sen a Vy vyhrajete olympiádu. Dovede si představit, že na stupních vítězů nebudete stát v českém dresu?
“Dovedu se do toho dost dobře vžít. Momentálně by to bylo něco zvlášního, ale snad se v polském nároďáku adaptuji. Jinak ale budu dál bydlet v Čechách a cítit se Čechem. Pořád mě to sem táhne. Jedinou změnou bude polský pas a bíločervený trikot.”