Poučná polská anabáze
Posted on 31. Pro, 2001 by admin in EXTRA
Po dvoutýdenní odmlce sedám k napsání pár dalších poznámek na tyto stránky… Pobýval jsem mezitím v zemi, kde nyní platím daně a snažil se, abych si zasloužil příjmy, které mi tamní zaměstnavatel poskytuje…
Světový pohár na dráze – Štětín: Poprvé od chvíle, kdy jsem se zase vrátil ke dráhovým závodům, mi tato učinkování příliš netěšilo. Byla to trochu křeč, jejíž příčinou se nejspíš stala moje absence v Závodě míru, nastupoval jsem ke stíhačce proti vyladěným specialistům v čele s mistrem světa Lehmannem s minimem závodních kilometrů a bez jakéhokoli dráhového tréninku. Jestli mi páté místo v tomto díle Světového poháru zajistí účast na mistrovství světa, v tuto chvíli nevím. Může, ale také nemusí. V záloze je podobně jako loni ještě možnost startu při Světovém poháru v Malajsii, před rokem jsem tam dokonce vyhrál.
Přiznávám, že mi nyní do dráhy trochu chybí chuť a tak asi nepojedu ani dráhové mistrovství České republiky. Rozhodně to není tím, že mi Andrzej Sypytkowski v žertu řekl, že jsem už svůj úkol v této disciplíně pro letošní sezónu splnil… Také jsem chvíli hleděl nechápavě, ale pak mi to došlo. Ve Štětíně jsem přes všechnu vlastní nespokojenost s vlastním výkonem porazil nejlepšího polského stíhače Krasniewského, který byl doma a štětínský Světový pohár pro něho znamenal možná víc než mistrovství světa. Polská televize a polské noviny si velmi dobře všimly, že český silničář jezdící za polský tým CCC-Mat byl rychlejší než nejlepší polský specialista.
Vlastnímu stíhačském osudu se teď nebudu nijak protivit. Pokud mi výsledky ze Světového poháru budou stačit na účast na MS, připravím se jak nejlépe to půjde. Etapový závod Kolem Polska, který pro náš tým bude znamenat vlastně vrchol sezony, může být dva týdny před MS ideálně tvrdou přípravou, po níž bych už pak jenom ladil potřebnou rychlost na dráze.
Skutečného poučení ze stíhačského extempore se mi dostalo však až o pár dnů později při etapovém závodě kategorie 2.5. (jako Bohemia) kalendáře UCI Baltyk – Krkonoše. Začínal časovkou, při níž jsem pochopil, proč jsem dnes jediným závodníkem, který s neskrývaným důrazem na svoje výsledky na silnici fušuje do řemesla nejlepším světovým stíhačům. Při časovce, která mne podle týmové taktiky měla vynést do žlutého trikotu jsem se neskutečně trápil a místy jsem se skoro zastavoval! Nepochopím ještě teď, jak jsem mohl skončit druhý. Takže následujícího dne jsem toho žluťáka přece oblékl, ale kolik to stálo sil, to vím asi jen já.
Baltyk – Krkonoše je tradičním polským závodem a odehrává se, jak je v Polsku zvykem za značného zájmu sportovní veřejnosti i sdělovacích prostředků. Někdo z našeho týmu v nějakém rozhovoru pro noviny prohlásil, že v konečném pořadí CCC-Mat obsadí první tři místa a od chvíle, kdy to bylo zveřejněno, pro nás nastalo doslova peklo. Všechny polské týmy se semkly ve snaze znemožnit tento náš záměr. Prožil jsem ve žlutém trikotu čtyři následující etapy a přiznávám, že jsem toho měl docela dost…
Před další etapou, která měla být nejtěžší v celém závodě, navíc bylo z naší strany učiněno další tiskové prohlášení. Náš šéf Andrzej Sypytkowski pro deník Super-Express suše prohlásil, že je sice hezké, když má žluťáka jeho týmový svěřenec Sosenka, ale ten že má v sezóně trochu jiné úkoly. Baltyk – Krkonoše, že by měl vyhrát Polák. Samozřejmě Polák z týmu CCC-Mat, nejlépe Przydzial nebo Romanik. Dopadlo to tak, že dva jmenovaní, přestože jejich útok byl všem s předstihem oznámen, následujícího dne najeli na balík skoro šest minut a já pak ještě na rychlostních prémiích udělal nějaké vteřiny na Ukrajince Klimenka. Výsledek toho všeho – na stupních vítězů konečného pořadí skutečně výhradně jezdci CCC-Mat.
Jezdí nám to opravdu dobře, nevím, co víc bych dodal.