Je to Acqua e Sapone!
Posted on 31. Pro, 2003 by admin in EXTRA
Po roční absenci se do velké cyklistiky vrací značka Acqua e Sapone. Pokládám si za velkou čest, že budu u toho!
Šéfem nově se tvořícího týmu je Palmiro Masciarelli, sportovními řediteli jsou Franco Gini a Enrico Paolini, ze závodníků zatím mají smlouvy Italové Ferrigato, Marzoli (oba přišli z Alessia), Palumbo (De Nardi) a Nocentini, Dán Bo Hamburger (oba Formaggi Pinzolo), Rakušan Trampusch (Gerolsteiner), Američan Rodriguez (Vini Caldirola), Moldavec Ruslan Ivanov (Alessio) a má snad přijít i Pavel Tonkov. V pátek jsem novou smlouvu podepsal také já, ale uvolněna tato zpráva směla být až dnes večer, to je 4. listopadu. O definitivním složení týmu se však stále jedná.
Acqua e Sapone měla v uplynulé sezóně absenci, ale v roce 2002 na soupisce mj. s Cipollinim fungovala ve spojení s druhým titulárním sponzorem Cantina Tollo, léta předtím Cantina Tollo byla v názvu stáje jako jednička. Nynějším druhým sponzorem je Café Mokambo. Podle slov pana Masciarelliho Acqua e Sapone i Café Mokambo se smluvně zavázali tým sponzorovat po dobu deseti let! Třetí ze sponzorů banka Medioliano má s týmem smlouvu na čtyři roky. To je velmi výjimečné a týmu to zajišťuje zcela mimořádnou perspektivu.
Mám ze svého nového působiště velmi dobrý pocit a stejně příznivě vnímám i skutečnost, že podmínky smlouvy odpovídají mým představám. Potvrdilo se v praxi, jak strašně důležité je, aby se za závodníka bral člověk, který má ve světě cyklistiky patřičný respekt. Moje jednání, ať vedená přímo mnou nebo mým manažerem Thomasem Franzlem, se vlekla, byly v nich činěny velké kompromisy, a k cíli se přesto postupovalo jen velmi pomalu. V podstatě v závěru minulého týdne zůstaly ve hře dva týmy, v jednom (italsko-belgickém) jsem se mohl po letech sejít zase s Milanem Kadlecem, ve druhém (belgickém) zase mají být i moji polští kamarádi Zamana a Piontek, kteří letos nasbírali úctyhodné množství bodů do světového žebříčku a na stará kolena jsou velmi ceněni… Na rozhodnutí mi zbývaly jen hodiny, když v tom vstoupil do hry tým třetí.
To pan Pavenage, Ulrychův osobní manažer, najednou zavolal a z jeho hovoru jsem měl ohromnou radost! Už někdy v létě totiž slíbil, že se mnou pro sezónu 2004 počítá. Pak to s týmem Bianchi nedopadlo, Ullrich se vrátil do Telecomu a ostatním závodníkům se tedy snažil najít jiné angažmá. Když jim něco našel, ozval se i mně! Ptal se, zda už jsem něco podepsal a za samozřejmé považoval, že se o mne musí také postarat. Za necelých 16 hodin jsem měl na faxu předloženou smlouvu, na níž byla uvedená cifra, o níž jsme spolu mluvili v případě Bianchi! Podepsal jsem okamžitě a pak už jsem se jen bavil historkou, která údajně jednání pánů Pavenageho a Masciarelliho provázela.
Mám pro tebe dvoumetrového borce, říká prý Pavenage. No to je krásný, ale za takové peníze, odpovídá Masciarelli. Přejede vůbec přes kopec? Na Kolem Švýcarska byl celkově devátý a v královské etapě šestý, argumentuje Pavenage. Tak to mu ještě přidáme, uzavřel údajně celý obchodní případ Masciarelli. Detaily už pak dolaďoval a stále ladí Thomas Franzl. A je to zase on, kdo mne dostal k Pavenagemu.
S panem Masciarellim jsme si zatím jen telefonovali a zase jsem se dozvěděl jen samé příjemné věci. Mimo jiné, že mě s největší pravděpodobností konečně čeká Giro. A že mi ještě v průběhu listopadu vezmou míry na bicykl, po němž už léta obdivně šilhám – karbonový Francesco Moser!